Plavební kanál - Kudy plulo dřevo

Plavební kanál se nachází asi 15 km jižně od Kašperských Hor.

Kníže Schwarzenberk se rozhodl těžit dřevo v lesích prášilského panství, nechal proto zbudovat Vchynicko - tetovský plavební kanál.

Zrození kanálu

Vchynicko-tetovský plavební kanál spojuje řeku Vydru a říčku Křemelnou. Vznikl v letech 1799 až 1800 pro překonání nesplavného úseku Vydry pod Antýglem. Projektantem kanálu byl mimořádně nadaný ing. Josef Rosenauer, známý již stavbou staršího - Schwarzenberského kanálu v revírech Želnava a Stožec.

Cetsy dřeva

Vchynicko-tetovský plavební kanál otevřel lesnímu hospodářství stovky hektarů těžbou dosud nedotčených šumavských lesů. Byl součástí otavské plavební soustavy a umožňoval dopravu dřeva z vysokých šumavských poloh do horního toku Otavy. Dříve totiž nebyla volná plavba dřeva po spodním toku Vydry možná, pro její velký spád a dno plné obřích kamenů. Kanál začínal pod Sokolem a převáděl dříví z Vydry mírným spádem okolo Schatzova lesa a pak dále, pod sedelským vrchem prudkým skluzem do Křemelné. Kanál byl obnoven ve třicátých letech dvacátého století. Místo otevřeného skluzu se v délce 520 metrů začalo tehdy využívat Betonových rour.

Voda pro elektrárnu

Plavební kanál představoval ve své době významné technické dílo. Celková délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl 190 metrů a částečně vyzděné koryto kanálu dosahuje šířky až 5 metrů. Plavební kanál má většinou přírodní břehy a dno, jen v některých úsecích je uměle lícovými kameny, kamennými kvádříky nebo deskami. Dřevo byste tu dnes hledali marně, jeho doprava vodní cestou již dávno skončila. Dnes vody kanálu pohánějí elektrárnu Vydra v Čenkově Pile.

Hejno mostů

Na několika místech se dochovaly původní klenuté kamenné mostky a roku 2000 byl obnoven dřevěný hradlový most zv. Rechle, replika původního mostu zničeného v padesátých letech 20. století. Podél kanálu vede pohodlná stezka pro pěší i cyklisty.